Naše cesta na ostrov Bali, který také splňuje parametry tohoto blogu – je na druhém (dalším) konci světa, vedla z Prahy přes Londýn a Hong Kong.
V pátek jsme si zabalili a vyrazili na pražské letiště. Cesta metrem A byla příjemná, a vzhledem k velikosti našich zavazadel a fyzickým schopnostem účastníků zájezdu jsme ani nepotřebovali služby nosiče na zastávce Nádraží Veleslavín. (Jejich) škoda.
Na Ruzyň Havla jsme dojeli s dostatečným předstihem, a tak jsme si zašli koupit pár nezbytností (tedy jídlo) do Billy a nechali zabalit zavazadla do celofánu. Taky jsem zjistil, že i na cestě na Bali nepojedem sami. Cestuje s námi studentka Eva, která u mě píše bakalářskou dpráci na CRM. Náhoda? Nemyslím si.
Do Londýna jsme měli cestovat s Klárkou odděleně – kvůli mé nechuti k self chekinům (co kdyby náhodou vyšla ta business třída) jsem nechal checkin až na letiště. Naštěstí, když jsme usedali každý do jiné řady, nabídl se anglický gentleman, že si s Klárkou vymění místo. A tak jsme mohli sedět spolu, Klárka navíc u okýnka. Což bylo při přistání na LHR klíčové – prohlídli jsme si v rychlosti celý historický Londýn v pěti minutách přistání.
Heathrow je fajn letiště, už jsem tam jednou trávil mládí. Tentokrát jsme tam strávili asi 4 hodiny, a uteklo to rychle. Zajímavost #1: Vědeli jste, že na Heathrow je levnější půllitr vody než na Havlovi?
Let z Londýna do Hong Kongu nebyl přímo zklamáním, ale musím říct, že nic zajímavého nepřinesl. Seděli jsme v první řadě economy class (někdo má nutkání mě vždycky usadit těsně za business, abych věděl, o co přicházím), což ale přineslo výhodu alespoň v možnosti natáhnout si nohy, nebo jít se projít kdykoliv. Onboard entertainment docela slabá, BA dostanou ve skytraxu maximálně 3*, a to budou ještě rády.
Do Hong Kongu jsme se dostali ve 4 hodiny odpoledne místního času, a vydali se autobusem do centra, kde jsme měli booklý pokoj.
Pokračování příště.
