Rodina

Co mě opravdu překvapilo po příjezdu, bylo přivítání rodiny. Původně to vypadalo (nebo já jsem si myslel), že tam budou 2 lidi navíc a budeme si muset hledat jiné bydlení. Abych to vysvětlil – původně jsme, hlavně kvůli ceně, chtěli pronájem pokoje. Vojta dostal kontakt na Jeffa, a tak jsme mu napsali, zda by nám nemohl poradit nejaké ubytování.

Bohužel se nic nenašlo, ale Jeff nám nabídl, že můžeme zůstat v jeho domě. Což, vzhledem k prvním třem dnům, hodnotím jako nejlepší možnost, kterou jsme měli.

Ta letišti na mě čekala Robyn - Jeffova žena a její kamarádka Christine. Unaveného po cestě mě dovezli k nim domů. Pokud jste viděli americký seriál “Krok za krokem”, dokážete si takový dům představit. Tento byl naštěstí trošku větší. Byl jsem představen všem členům rodiny, obvykle dětem. Pokud jsem dobře počítal, mělo by tu žít 5 dětí, z toho 4 vlastní, jedna osmnáctiletá slečna také v podnájmu.

Jeff, hlava rodiny, je pastor v místním sboru. Rád chodí na ryby, a to se také projevuje (zatím denně) v jídelníčku. Ryby umí nejen ulovit, ale i skvěle připravit. Pokud jsem to pochopil, rodina pochází z Ameriky, z Houstonu. Robyn pracovala, nebo pracuje, v nemocnici.

Děti jsou v rozmezí 12ti a 17ti let, 2 slečny a 2 kluci. Každý hraje na nějaký nástroj, zrovna když píšu tento text, rozléhá se domem zvuk klavíru. Jména dětí si už docela pamatuju, i když to bylo zpočátku náročné.

Z prvních dnů je vidět, že jde o velmi šťastnou rodinu. Děti, i když se občas hádají, se k sobě chovají docela pěkně. Až mě udivuje, jak moc si s nimi rozumím – první večer jsme společně hráli hry na Nintendu Wii, včera dopoledne jsme skákali na trampolíně. Musím uznat, že jim musím připadat zvláštně – na trampolíně jsem skákal poprvé, a když se mě zeptaly, kolik vážím, odpověděl jsem “eighty”. Myšleno kilogramů, což ony ale nepochopily, a myslely, že vážím 80 liber :) (ve skutečnosti je 80kg cca 170 liber).

Jestli v rodině budu moct zůstat, ukážou následující dny.