Čas utíká, a naše studium, stejně jako náš pobyt ve Victorii se pomalu blíží ke konci. Signalizuje to i “Reading break”, tedy studijní skoro týdenní volno, které máme právě v tomto týdnu.
Mezi spolužáky byli tací, se kterými jsem byl na prvním velkém výletě do Vancouveru (Němci Andrea a Felix), ale i tací, se kterými jsem se vlastně potkal úplně poprvé (Francouzky Delphine a Jullie).
Cestovali jsme jednoduše – z downtownu Victorie do downtownu Seattle jezdí přímý trajekt Victoria Clipper. Oproti trajektu, který jezdí z Victorie do Vancouveru se liší zejména velikostí a způsobem jízdy. Clipper je opravdu mnohem menší (cca pro 300 cestujících), a je docela rychlý. Dokáže cestovat až rychlostí 30 uzlů. Nevím jak vy, ale já 30 uzlů zauzluju tak za 3 minuty.
Výlet byl naplánován na celkem 5 dní, což, vzhledem k značně demotivujícímu jízdnímu řádu Clipperu (jezdí jen večer směr Seattle a jen ráno směr Victoria) byly nakonec 3 dny ve městě.
Vyrazil jsem v pátek odpoledne, za značně deštivého počasí, takže jsem do stanice trajektu přišel lehce promočený. Možná to ale pomohlo imigračním úředníkům USA, kteří si jen vzali moje otisky prstů, vyfotili si mě, a pustili mě k nalodění na trajekt. Nebo tedy spíš na trošku větší člun.
Cesta trvala asi 2:40, pokud počítáme i vylodění a vstupní imigrační proces. A ani jsem nebyl překvapený, že pršelo. Náš hostel byl kousek od přístavu, a tak jsme vytáhli deštníky a vydali se na cestu. Na rozdíl od Victorie a Vancouveru, Seattle je docela pěkně hornatý. Příjemná a zajímavá změna!
Po check-inu v hostelu jsme se vydali na (zaslouženou) večeři do místního minipivovaru, a unaveni šli po půlnoci spát.
Související:
- Fotogalerie / Slideshow z celého výletu
Žádné komentáře:
Okomentovat