sobota 5. září 2015

Cestování po východě Bali

Dva dny jsme si užili v “resortu” Anom beach, a musím říct, že to nebyly špatné dny. Ono i na tom lenošení něco je… Nicméně, stále na nsá čekala celá řada balijských památek, pohledů na rýžová pole a chrámů.

V den odjezdu z Anom Beach hotelu jsme si před vraty domluvili řidiče na celodenní výlet, a po něm I na cestu do naší další zastávky Padangbai. Řidič se jmenoval I Made Lomod a byl jedním z nejmilejších řidičů, se kterými jsme se tu setkali.

Malá vsuvka. Balijská jména se tvoří podle následujícího vzorce:
[určení, zda jde o muže nebo ženu)] [určení kolikátý se rodičům narodil] [jméno rodiny].

  • Zda jde o muže nebo o ženu značí (mimo zjevných fyziologických znaků) zkratka “I” pro muže, a “NI” pro ženu.
  • Kolikátý se rodičům narodil/a značí druhá část jména, a může jít o tyto:
    • Wayan, Gede, nebo Putu pokud se jedná o prvorozeného
    • Made nebo Kadek pokud se jedná o druhorozeného
    • Nyoman nebo Komang, pokud se jedná o třetího narozeného
    • Ketut, pokud se jedná o čtvrtého narozeného
    • v případě dalších narození se postupuje opět od bodu 1
  • Jméno rodiny – to se prý používá jen u bohatších – u chudých prý jméno rodiny nikoho nezajímá (trošku mě tu napadla básnička od Karla Plíhala o převtělování: “Že seš z vyší kasty? Příště budeš zas ty”.
  • Více o Balijském jmenném systému píše například Wikipedia

Z výše uvedeného je tedy patrné, že náš řidič byl muž, druhorozený, a nepocházel z nejnižší třídy. Uměl obstojně anglicky – což se prý učí ve škole pro dospělé. Dříve měl krámek, kde teď prodává jeho žena, a teď vozí turisty.

První naší zastávkou byla snad poslední autentická vesnička na Bali: Tenganan. Tedy, autentická… Nestaví se tam žádné hotely, bydlí tam jen místní v původních obydlích, a jejich nejčastější obživou je sbírání plodů pro výrobu bavlny a tkaní látek pro sukni / šátek Sarong. Ne že by místní odmítali technický pokrok – používají auta, úsporné žárovky, nebo satelit, a můžete je třeba lajknout na Fejsbůku. Pro případné zájemce rozsáhlý článek na Wikipedii.

Zaplatili jsme vstupné / dar vesnici (mimochodem, prý se jedná díky unikátnosti o jednu z nejbohatších vesnic na Bali) a  dostali zdarma průvodce. Nejspíš byl v akci. Ten s námi celou vesnici prošel, ukázal nám msítní chrámy, povyprávěl o místních rituálech, demokratické volbě lídra vesnice, apod. Ukázal nám několik typických obydlí, a lidí. Klárku zaujal obchůdek, kde si koupila ony vonné tyčinky, které tu jsou cítit na každém kroku.

IMG_3618

Vesnice Tenganan. 100 % autentico

Vyrazili jsme na další stanoviště, a to byl proslulý Vodní palác, neboli Ujung Water Palace. Nádherná stavba v nádherné zahradě, kde neustále uklízí stará paní spadlé okvětní lístky. Takhle nějak si předstauju japonské zahrady, takhle nějak si představuju Sysifovskou práci.

Areál zahrnuje dvě nádherná jezírka, mosty, altány, a dvě divné husolabutě. Vzhledem k jejich agresivitě si myslím, že jsou hlídací. Celý palác jsme si prošli, vychutnali si ho v podstatě bez lidí (potkali jsme jen dvě skupinky Australanů), já vyfotil spoustu fotek, a přesunuli jsme se dál, do takzvaného Plovoucího paláce.

IMG_3724

Vodní palác Ujung, pohled z vrchní zahrady

Plovoucí palác, neboli Tirta Gangga palace je bývalý královský palác. Je plný nádherných zahrad, fontán a jezírek, na kterých jsou malé kamenné cestičky ve stylu hry Croc: The legend. Oproti Vodnímu paláci je menší, a bylo zde výrazně víc lidí, líbil se nám ale taky.

IMG_3760

Klárka plove na jezírku

Dále následovala cesta s nějkolika krásnými panorámaty. Řeknu vám, ta rýžová pole mohou být krásná! Když k nim přidáte trošku hor,říčku, vinoucí se skrz, máte super námět nejen na wallpaper vašeho počítače. Tady bych si chtěl pronajmout dům, a tady bych chtěl odpočívat.

IMG_3829

Panorámata

Poslední velkou zastávkou byl chrám Goa Gajah, který je známý jeskyní, kde sídlí (hnízdí?) netopýři. Množství značné, zápach pěkný.

IMG_3877

Značně unaveni jsme se nechali odvézt do našeho nového místa, penzionku v Padangbai. Šoférovi jsme za jeho skvělou práci a společnost nechali dýško navíc, z čehož byl nadšený, a šli jsme se ubytovat do zatím nejzajímavějšího penzionu. Ale o tom zase příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat