Druhý den jsme se probudili okolo osmé, a v půl deváté jsme si už užívali snídaně. Před desátou hodinou ranní jsme už kráčeli k půjčovně kol, a okolo desáté jsme už svištěli městem.
Vzhledem k přípravám na olympiádu je mnoho ulic ve Vancouveru uzavřeno kvůli stavbám a jsou z nich napůl pěší zóny – proto byl průjezd městem velmi snadný. Nutno dodat, že Vancouver má spoustu cyklostezek, které vedou celým městem, ne jako v Praze, že by končily po 2 km uprostřed města :).
Kola, která jsme si půjčili, vůbec nevypadaly jako typická evropská kola :). Vypadaly úplně jinak. Měly sice správný počet kol (pro ty co to neví, tak správné číslo je 2), ale rám byl takový silnější, lepší. Nevím, jaká kola půjčují v půjčovnách v Evropě, ale tyto byly ve skvělém stavu. Musím uznat, že to je skvělý zážitek svištět po velkých mostech přes moře, mezi mrakodrapy, vedle velkých silnic. 
Po 20ti minutách jízdy městem jsme dojeli na Granville island, místo známé zejména pěkným tržištěm. Kola jsme zamkli – jestli se něco v Britské Kolumbii krade, tak jsou to kola, a vydali se na prohlídku tržiště a přístavu. Budovu tržnice jsem měl docela rychle prohlídlou, a tak jsem se vydal k lodím.
Zde jsem se seznámil s Danem, malířem z Houstonu, Texasu (USA), který si zde dělal náčrt jednoho z mostů. Dan doprovázel manželku na konferenci, a zatímco jeho žena konferencovala, on se mohl věnovat jednomu z jeho zaměstnání – malování. Docela pěkně jsme si popovídali, mluvili jsme hodně o radaru v Čechách, o lidech v Praze a v Houstonu, i jen tak o Vancouveru. Dostal jsem odkaz na jeho web s malbami – doporučuju shlédnout: http://danorourkefineart.com. 
Po dlouhém rozhovoru se ohlásil žaludek, že by si dal něco k obědu, a tak jsem si na tržišti koupil zeleninovou pitu. Byla dobrá, ale na tu z pražské čajovny Genesis opravdu neměla. Chvilku jsme na prostranství u moře pozorovali lodě a holuby, a poté se vydali na hlavní lákadlo dnešního dne – Stanley park. 
Podle Wikipedie je Stanley park o 10% větší než New Yorkský Central Perk Park, a tvoří asi polovinu rozlohy Richmond parku v Londýně. Okolo parku, podél pobřeží, se nachází cyklostezka a stezka pro inline bruslaře, v některých částech je pouze jednosměrná – je zde opravdu málo místa mezi skalami a mořem… 
Park je to opravdu nádherný, v jednu chvíli jste uprostřed lesa a v druhou chvíli koukáte na širé moře, nebo na mrakodrapy. Kromě zeleně zde žije také hodně zvířat - od kachen a racků až po mývaly. Nejsou tak divocí, jako ten, kterého chytil Vojta v Ohiu. Tihle byli opravdu milí, až do té doby, dokud nezjistili, že pro ně nic nemáte. To pak začali kousat :).
Kdybych ve Vancouveru bydlel, asi bych sem chodil často…
Měl jsem trošku strach, že když pojedeme na kolech, nebude čas a prostor na focení, ale skoro každých 500m jsme dělali přestávky, takže jsem vyfotil skoro vše, co jsem chtěl. Sice jsme neviděli až tak moc z vnitřní části parku – nachází se zde akvárium, několik jezírek, a mnoho dalšího, ale i tak jsme toho viděli hodně.
Kola jsme stihli vrátit do 6ti večer, kdy byla zavírací doba půjčovny. Kdo by si myslel, že to byl konec poznávacích aktivit, mýlil by se. Skoro plni sil jsme se vydali na prohlídku čínské čtvrti. Není nijak velká, je ale rozhodně větší než čínská čtvrť ve Victorii :) (zde ji tvoří pouze jedna ulice).
Na večeři jsme zašli do zvláštní restaurace, která byla již od pohledu trošku snobská. Dal jsem si tortillu s kuřecím masem, poseděli jsme, zaplatili (každý dal cca 15% tip), a už se chtěli vydat dál, když v tom nám manažer podniku přišel říct, že jsme nezaplatili party poplatek – další spropitné. za 13 lidí to činilo asi 26 dollarů a mohli jsme od toho odečíst to, co jsme už “tipli”. Dali jsme tedy ještě nějaké peníze, zanadávali si, že v Evropě to takhle divně nemáme, a vydali se zpět do hostelu… Brou noc!
Související:
Žádné komentáře:
Okomentovat