Vancouver III – Downtown, Gastown a večeře

… A to jsme stále v prvním dni našeho výletu :).

Jak už jsem zmínil minule, po ubytování v hostelu jsme šli prozkoumávat okolí. Jelikož jsme bydleli hned na hlavní třídě (resp. na jedné z hlavních tříd), neměli jsme to nikam moc daleko.

Vancouver se skládá z více než 20ti čtvrtí. My se po celou dobu pohybovali hlavně v Downtownu, v neděli jsme ale zavítali do North Vancouveru.

Centrum města, tedy Downtown, jak jsem už napsal, obsahuje nejen moderní část s mrakodrapy, ale i historickou část Gastown, popřípadě Chinatown. Uprostřed je budova s obří rozhlednou, na kterou jsme ale kvůli nedostatku času nakonec nešli.

Ačkoliv je Gastown městěm “historickým”, nemůžeme čekat, že bude staré jako třeba pražské Staré město. Budovy jsou zde cca z počátku 19. století, ale v porovnání s mrakodrapy je to docela zajímavý kontrast.

Nejdůležitější jedinou památkou této čtvrti jsou hodiny poháněné parou – Steam clock. Jako důkaz že jsou poháněny parou se z nich kouří :). Každých 15 minut zahrají melodii, na což zde mnoho turistů také čeká. Není zde ale takový ruch, jako na Staromáku – už jen proto, že zde není tolik místa…

Protože nám ale po dlouhé cestě a poznávání města vyhládlo, vrátili jsme se zpět na naši ulici, a vybrali restauraci, kde si dáme večeři. Co mě zaujalo hned u vstupu byla kontrola ID, nebo pasů. Do restaurací by mě bez důkazu, že mi je nad 19 let, nepustili. Chtěl jsem si dát něco typicky kanadského, ale výběr tak pestrý nebyl, a tak jsem si dal typicky americký Buffalo hamburger :) a ochutnal alespoň kanadské pivo. Zas tak se to nelišilo od běžné evropské stravy… Co se ale liší, jsou ceny. Ne ani tak jejich velikost, ale to, že v nich není započítaná daň. Je to tak i v obchodech – vždy je potřeba připočítat 7+5 % daň. (možná se liší podle výrobků).

Servírky nejsou v Kanadě nijak valně placeny, a tak se počítá se spropitným. Běžně to je 15% z nezdaněné částky, pokud o vás bylo dobře postaráno, může být spropitné i vyšší. V této restauraci nám připočítali spropitné automaticky k našemu účtu, takže jsme se vyhnuli zdlouhavému počítání… Večeře druhý den byla zajímavější, ještě o ní napíšu.

Následovala ještě krátká procházka městem – chtěl jsem vyfotit nějaké neonové poutače a večerní panorama, a poté jsme se všichni odebrali do svých pokojů.

Tedy alespoň jsme se domnívali, že jdeme tím směrem. Ale nešli jsme. Dostali jsme se někam úplně jinam :). Povídal jsem si s Carterem, ale tu jsem zaslechl Češtinu. Radostně jsem zvolal “Češi”, a dva kluci cca ve věku 28 let se otočili. Docela jsme se zapovídali, oni, v docela veselé náladě, vyprávěli, že tu jsou už 2 roky, jeden z nich dělá řidiče, a druhý pomáhá na stavbě. Poradili mi, kudy se dostanu k hostelu, pozdravili jsme se, a my se vydali opravdu správným směrem…

Související:

• Fotogalerie celého výletu / Slideshow (postupně narůstá)