Milý deníčku, doslechl jsem se, že to tu někdo čte. To je dobře. Od své sestry jsem je dozvěděl, že jsem nudný. To není dobře. Ale prý ocenila můj vtip s Hanou Montanou, to samozřejmě je dobře. Musím se polepšit.
Dnes to (pomalu) začalo. Měli jsme první ze dvou tutoriálů nazvaných Orientation day. Na mě to bylo až příliš mnoho nových vjemů (ano, stárnu, ano asi jsem nudný), postupně se pokusím popsat co nejvíc.
V 9 jsme se sešli v místnosti Strong building – nevím, jak je pevná, ale je pojmenovaná po nějakém panu Strongovi. Dostali jsme desky se spoustou informací a rozvrhem, a nějaké jídlo k snídani. Jídlo bylo dobré, rozvrh ušel.
Nejprve nás přivítala Ann Peng, naše studentská koordinátorka, kterou jsme znali jenom z e-mailů. Poté nastoupil Associate Dean (něco jako zástupce děkana?) Dr. A.R. Elangovan, se svým velmi milým projevem. Začal tím, že nechce, aby ho někdo oslovoval titulem, oslovením “mister”, nebo jeho dlouhým těžkým příjmením, že chce, aby mu všichni říkali “Lango”. Upřímně řečeno – kdo z učitelů na VŠE, nebo lépe v ČR, se nechá od studentů oslovovat přezdívkou?
Jeho proslov, doplněný dokonalou prezentací (vytvářenou v Keynote na Macu, no :)), se točil okolo čtyřech pilířů, na kterých tento studijní program stojí: “It’s International, Inovative, Integrated and Social responsible”. V úvodu, (český) světe drž se, nám poděkoval, že jsme si vybrali právě University of Victoria. Velice pěkně nám popsal všechny výhody našeho programu a celým projevem působil, že mu na studentech záleží.
Po Langovi měli projev členové spolku CSS – Comerce student society, kteří mluvili mimo jiné o corporate identity a o větvi, kde studenti vyrábějí webové stránky. Zkusím o tom popřemýšlet… Členové CSS si nás rozdělili, já jsem šel ve skupině s Ashley (jak jinak ;)) . Provedla nás celým campusem, a některým, s orientačním smyslem pro humor, akorát zamotala hlavu. Trošku si pamatuju, že je v campusu divadlo, obchod s počítačovým vybavením, autobusy a spousta králíků.
Program vygradoval až do své nejdůležitější části, a to do Barbecue. Nabrali jsme si do housky spoustu zeleniny, kečupu a hořčice a dostali jsme hamburger. Spřátelil jsem se s Rakušany z Linze, s jedním z nich máme společné zájmy – šli jsme si pro druhý hamburger. Dokonce bydlí nedaleko nás, a když říkám nedaleko, myslím evropské nedaleko (tj. 10 minut chůze, ne jízdy autem). Na fotce výše je úplně vlevo nahoře.
Odpoledne proběhlo několik přednášek o ubytování a Adventure tour, na kterou se chystáme, a nakonec jsme se rozešli do svých domovů, králíci do svých nor.
Líbí se mi, že jsi jako první zhodnotil jídlo a až potom rozvrh :o)
OdpovědětVymazatLíbí se mi, že nám dali jídlo. A ten rozvrh teda ujde, no :)
OdpovědětVymazat