Co je nového?

Milý deníčku, už dlouho (2 dny) jsem Ti nenapsal. Důvod je prostý. Milý deníčku, ofoukl mě vítr, když jsem byl na whale watchingu. Kašlu a smrkám, ale nemám prasečí chřipku. (dodávám pro některé starostlivé jedince). Nemám prasečí chřipku. (dodávám ještě jednou pro některé starostlivé jedince).

Sobotu jsem proto strávil pitím čaje a blivajzu, který vytvořil Vojta (kombinace křenu, a dalších zdravých věcí –> je to hnusné, musí to být zdravé). Odpoledne jsem neodolal, a vydal se s Crisem na dvě kešky v okolí.

Občas pracuji, občas se učím, někdy čtu knížku, nebo hraju Osadníky z Katanu s Jeffem, Vojtou, a / nebo dětmi. Nenudím se.

Dnes, v neděli, jsme byli s Vojtou pozváni s několika studenty na oběd u jedné z rodin ze sboru. Sešlo se nás asi deset, z toho dvě – nadprůměrně – pěkné slečny Regina a Andrea. Celé setkání bylo v krásném velkém domě, s pěknou zahradou, na které jsme měli velmi dobré jídlo, povídali si s ostatními studenty a posléze hráli stolní tenis, a jeho mírně obměněnou verzi - “sting pong” (pokud prohrajete, ostatní se do vás strefují míčkem :)).

Sting Pong

Protože se dům nacházel na druhé straně Victorie, nabídl nám Scott, že nás odveze. Jenže Scott tam neměl auto, a tak nás nejdřív odvezl Brian svým (oldshoolovým) Mercedesem ke Scottovi, kde jsme přestoupili do jeho minivanu.

Z celé akce mám skvělý pocit. Všichni byli strašně milí, mluvili jsme o cestování, studiu a tak dál. Plánují se další podobné akce, kterých se velmi rád zúčastním.

Odpoledne bylo nádherné počasí a tak jsme se s Crisem rozhodli opět jít hledat kešky (v okolí domu je asi 20 kešek, tak by byla škoda je nenajít). Viděli jsme zase krásy Kanady, a to v nejbližším okolí. A zde, milý deníčku, nastává důležitý okamžik: překonal jsem hranici 300 kešek! V porovnání s některými geovelikány to je sice směšný počet, ale jsem za něj rád. Doufám, že se mi podaří získat ještě během pobytu ve Victorii další kulatinu – 400 kešek :).

Swan Lake

To je pro dnešek vše…